Židé v Olomouci

           

Olomouc, město ležící už od starověku na křižovatce obchodních cest, vždy lákalo mnoho obchodníků. Mezi nimi samozřejmě nemohli chybět Židé. V Olomouci se pravděpodobně nacházelo jedno z nejstarších židovských osídlení v českých zemích. Už kolem roku 1150 se židovský cestovatel Izák ben Dorbalo zmiňuje o zdejší židovské diaspoře. Dnešní Olomouc nazýval Almijz nebo Olmijz.

První židovská osada

První židovští usedlíci to ale v Olomouci neměli lehké. Podle tehdejších nařízení nesměli sousedit s křesťany, a tak si ve 12. století založili svou osadu a modlitebnu na místě dnešní Univerzitní ulice. Ve 13. století bylo spojením starších olomouckých osad založeno královské město Olomouc, na jehož výstavbě se podle patentu Rudolfa Habsburského měli podílet i Židé.

Židovští obyvatelé se tehdy zabývali převážně vetešnictvím a drobnými úvěrovými službami, zpravidla na větší úrok. Z let 1413-20 se zachoval latinsky psaný tzv. židovský registr čili kniha židovských zápůjček. Začátkem 15. století směli Židé jednou měsíčně chodit do městských lázní. Byla jim ovšem vymezena večerní doba, aby nepřekáželi křesťanům.

Vypovězení z města

Za vlády Ladislava Pohrobka (snad na antisemitské výzvy františkánského mnicha Jana Kapistrána, 1385–1456) byli v roce 1454 Židé vypovězeni z Olomouce a také z většiny moravských královských měst. Jejich domy, synagoga a hřbitov propadly městu. Ze synagogy byla následně zřízena kaple Božího těla. Vypuzení Židé nalezli útočiště v okolních poddanských městech Prostějově, Přerově, Lipníku nad Bečvou a v několika dalších.

Ještě skoro čtyři sta let po té se Židé nesměli v Olomouci ukázat. Výjimkou byla jednorázová vpuštění na trh, za která navíc museli platit vysoké osobní poplatky (tzv. Leibmaut). Židé měli povoleno dočasně pobývat na některých olomouckých předměstích, především na předměstí v Bělidlech, kde od přelomu 18. a 19. století fungovala židovská jídelna a soukromá modlitebna.

Návrat do Olomouce

Teprve revoluční rok 1848 přinesl židovskému obyvatelstvu plná občanská práva, včetně práva volného pobytu. Židé se začali stěhovat z malých městeček do velkých a do té doby zapovězených měst. V roce 1848 si olomoučtí Židé otevřeli v Litovelské ulici modlitebnu, v 60. letech 19. století potom založili náboženský spolek, jenž se v roce 1892 přeměnil v samostatnou náboženskou obec. Ve stejném roce byl ustanoven první olomoucký rabín Berthold Oppenheim (1867–1942).

Od poloviny 19. století se Židé začali usazovat na olomouckém Dolním náměstí a v přilehlých ulicích. Od roku 1884 měli na olomoucké radnici svého voleného zástupce. Čeští obyvatelé Olomouce kritizovali velkou zainteresovanost Židů při výrobě lihovin a v jejich prodeji, pro údajné podkopávání morálky obyvatel. Možná i proto se místní Židé spíše než k češství hlásili k němectví.

Na konci 19. stol. existovalo v Olomouci několik židovských spolků, například charitativní organizace Chevra Kadischa, která se starala o pohřby a podporu v nemoci. V roce 1893 vznikla další dobročinná organizace Frauenverein, která měla na starost židovskou chudinu a Freitischwerein, která podporovala chudé židovské studenty. Na sionistické myšlence vznikl v roce 1901 tělocvičný spolek Zion, ve 20. letech přejmenovaný na TJ Makkabi. Spolek Zion stál také za založením knihovny židovské obce, kde se nacházela velká sbírka židovské literatury. Židovský hřbitov se v roce 1867 nacházel v dnešních Smetanových sadech, v roce 1901 byl přemístěn na městský hřbitov v Neředíně. Tam se nachází dodnes.

Olomoucká synagoga

V roce 1897 si židovská obec postavila ve městě synagogu, jejímž stavitelem byl vídeňský architekt Jakob Gartner (1861–1921). Stavba měla rysy byzantsko-orientálního slohu. Na slavnostní vysvěcení olomoucké synagogy byli přítomni zástupci židovské i nežidovské veřejnosti. Synagoga stála na tehdejším náměstí Marie Terezie (dnes Palachovo nám.). V roce 1939 byla za podpory českých i německých fašistů zapálena a zbourána, na místě dřívější synagogy je v současné době parkoviště.

 

Konec olomoucké synagogy předznamenal konec kvetoucí židovské olomoucké komunity. Občané židovského původu byli v souladu s tzv. norimberskými zákony postupně zbavováni veškerých práv a majetku. V pěti transportech v průběhu let 1942 a 1945 bylo deportováno z města a okolí celkem 3 498 lidí do Terezína a později do vyhlazovacích táborů na východě. 

Model synagogy ve 3D od firmy MOFs, která stála na Palachově náměstí.

Návod: Najeďte myší na model, stiskněte levé tlačítko myši a pohybujte kurzorem. 3D model by se vám měl pohybovat směrem, kterým si určíte. Pokud chcete model zvětšit přes celou obrazovku, klikněte na něj pravým tlačítkem a z nabídky vyberte Full Screen Multimedia. Model do původní podoby vrátíte opět stiskem pravého tlačítka a výběrem End Full Screen Multimedia.

Dnešní židovská komunita

Židovští občané, kteří přežili 2. sv. válku, ještě v roce 1945 obnovili náboženskou obec, která však během komunistické diktatury skomírala. Teprve demokratické přeměny společnosti po roce 1989 přinesly oživení kultovního života Židů v Olomouci. V roce 1991 byla znovuobnovena samostatná židovská náboženská obec s oblastní působností pro okresy Olomouc, Šumperk, Jeseník, Bruntál a Přerov.


Židovský hřbitov v Olomouci

                 

                 

            


Kontakt na Židovskou obec Olomouc

Adresa: Komenského 7, Olomouc, 779 00 
Telefon: +420 585223119
Web: http://kehila-olomouc.cz/rs/
E-mail: kehila@kehila-olomouc.cz

Partnerské weby: - Arménský Dům - Portál Antika - Dobrá čajovna Olomouc - Divadlo Tramtarie - www.jirkapanek.cz - Arcidiecézní muzeum Olomouc  - MOF´s - Dům dětí a mládeže Olomouc - Poznávej.eu - Masáže,dárky,zážitky - Katalog ověřených kempů v ČR a SR - Koupaliště - Pohlednice Olomouc - Umělecký fotograf Kamil Vykopal - Moravské divadlo Olomouc - Akce v Olomouci - Arcibiskupský palác v Olomouci

        

Kadidla a Vykuřovadla

Kadidla a Vykuřovadla

Google Translate

English French German Italian Portuguese Russian Spanish

Počasí pro Olomoucko

Novinky z vašeho města

Chcete být informováni o aktuálním dění ve vašem městě? Přihlaste se k odběru novinek z Portálu Olomouc!

Marek Čejka - Blízký východ